Vojensko.cz
Objekty bývalé PS a ČSLA, vzpomínky pamětníků, historie
Různé
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (7)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (M.Červenka) z celkových 188
Červený bod - vjezd do střežené části. Modrý čtverec - přední rampa, modrý bod - zadní rampa. Fialový čtverec - přední rampa druhého bungru, fialový bod - zadní rampa.
Autor: M.Červenka | Pořízeno: 2013 | Foto: 188 fotek
Reakce na komentář...
Borovenská idylka
Víc než 120 let stojí v Borovně rodný domeček rodiny mé ženy. Od sedmdesátých let sem jezdíme. Léta jsme koukali na ty krásné hřiby a křemenáče za ostnatým plotem, kde na nás mířil chudáček - šikmo-
oký vojáček nabitým kalašnikovem. Věděli jsme, že tam jsou, leccos se o ostrých raketách proslýchalo, ALE: až když jsme v létě 2013 navštívili Javor 51, uvědomili jsme si naplno, jak to všechno bylo obludné, jak to všechno bylo nebezpečně blízko - a jak to bylo šílené...
oký vojáček nabitým kalašnikovem. Věděli jsme, že tam jsou, leccos se o ostrých raketách proslýchalo, ALE: až když jsme v létě 2013 navštívili Javor 51, uvědomili jsme si naplno, jak to všechno bylo obludné, jak to všechno bylo nebezpečně blízko - a jak to bylo šílené...
Sklad jaderných hlavic - Javor 51
Okres: Plzeň-jih
GPS: 49°37'35.718"N, 13°42'28.739"E
Sklad jaderných hlavic Javor 51 - Borovno - Míšov.
Navštívil jsem v první oficiální prohlídce nadace Železná opona tento v minulé době přísně střežený sklad jaderné munice Sovětské armády JAVOR 51 - Borovno. Dosud do areálu vojenského prostoru není volný vstup.
V roce 1964 přišlo vedení Sovětské armády (SA) s požadavkem na vybudování utajených skladů pro speciální munici - jaderné hlavice, které by zde byly uloženy a při případném útoku směrem na západ připraveny k výdeji pro pojízdná odpalovací zařízení Sov. armády a ČSLA, a také pro bombardovací letouny obou armád.
Plán byl vypracován pro tři naprosto totožné komplexy a ty byly v utajení budovány v letech 1966-68 Československými firmami jako Spojovací kabelové útvary pod krycími jmény Javor 50 - Bílina, Javor 51 - Borovno - Míšov a Javor 52 - Bělá pod Bezdězem. Stejné dva objekty byly v NDR, tři v Polsku, po dvou v Maďarsku a Bulharsku.
Jádrem areálu vždy byly dva železobetonové sklady pod úrovní terénu na 20 m hlubokém betonovém kuželovém základu. Každý z těchto skladů měl dva protilehlé vstupy s vlastní rampou, válečkovým přepravním systémem kontejnerů jaderných hlavic a s dvojicí pancéřových vrat, otevíraných pouze při zavážení a vyvážení kontejnerů. Pomocí jeřábů uvnitř se kontejnery spouštěly na dno hlavní haly, kde byly vstupy do 4 skladovacích prostor. Vstup pro obsluhu skladu byl maskovaným ponorkovým vlezem na vrcholu maskovacího návozu, kde je dnes vysoký les.
Každý betonový skladový bunkr měl vlastní studnu s rozvodem vody, rezervní dieselelektrický agregát poháněný šestiválcovým motorem Škoda, systémy filtrace i úplného odsátí vzduchu, rozvod helia, stlačeného vzduchu a odvod odpadových produktů.
Útvary jaderných skladů podléhaly přímo Generálnímu štábu v Moskvě - 12. hlavní správě Ministerstva obrany SSSR, která rozhodovala o případném výdeji nukleární munice. Objekty byly naprosto mimo kompetenci velení ČSLA i CGV (Střední skupina sov. vojsk).
Míšovský areál má rozlohu 150 ha a uvnitř byl rozdělen na několik bezpečnostních zón s rozdílným režimem vstupu. Hned za bránou je "civilní" sektor, kde se nachází býv. nemocnice, obchod, psinec, strážnice, kulturní sál, vodárna, kotelna, hřiště, škola a školka a bytovky, v nichž bylo ubytováno cca 300 osob, z toho 70 vojáků SA.Nejstřeženější zóna s muničními sklady pro jaderné hlavice byla v zadní části. Byla obehnána dvěma ploty s nepřetržitou strážní službou se psy. Vstup byl pouze pro sloužící skladů. I v samotném skladu byl režim s různým povolením vstupu do prostor skladu.
Sovětská vojska opustila objekt v Míšově 4. července 1990.
"My odcházíme, ale věřte mi, že po nás tady budete vítat Američany!"(viz kauza Americký radar) - to byla poslední věta, kterou pronesl velitel sovětské posádky při opouštění míšovského areálu. Co se v areálu nacházelo, nebyl ochoten oznámit. To vyšlo najevo až později.
Prázdný areál byl využit až v roce 1993, po rozdělení ČSFR. Národní banka ČR zde měla uloženo několik tun starých mincí a bankovek.
V únoru 2006 sem byly přemístěny ostatky 3800 německých vojáků v kartónových truhličkách, pohřbených na našem území během druhé světové války. V roce 2010 byly přemístěny na Německý vojenský hřbitov Cheb.
V areálu pár let prováděli výcvik příslušníci jednotek URNA. Po URNĚ je vidět několik zničených objektů.
Objekt Javor 50 - Bílina je zničen a vykraden a na Javoru 52 - Bělá pod Bezdězem byly zavezeny vstupy z důvodu využívání areálu pro ubytování běženců.
Milan Červenka
Navštívil jsem v první oficiální prohlídce nadace Železná opona tento v minulé době přísně střežený sklad jaderné munice Sovětské armády JAVOR 51 - Borovno. Dosud do areálu vojenského prostoru není volný vstup.
V roce 1964 přišlo vedení Sovětské armády (SA) s požadavkem na vybudování utajených skladů pro speciální munici - jaderné hlavice, které by zde byly uloženy a při případném útoku směrem na západ připraveny k výdeji pro pojízdná odpalovací zařízení Sov. armády a ČSLA, a také pro bombardovací letouny obou armád.
Plán byl vypracován pro tři naprosto totožné komplexy a ty byly v utajení budovány v letech 1966-68 Československými firmami jako Spojovací kabelové útvary pod krycími jmény Javor 50 - Bílina, Javor 51 - Borovno - Míšov a Javor 52 - Bělá pod Bezdězem. Stejné dva objekty byly v NDR, tři v Polsku, po dvou v Maďarsku a Bulharsku.
Jádrem areálu vždy byly dva železobetonové sklady pod úrovní terénu na 20 m hlubokém betonovém kuželovém základu. Každý z těchto skladů měl dva protilehlé vstupy s vlastní rampou, válečkovým přepravním systémem kontejnerů jaderných hlavic a s dvojicí pancéřových vrat, otevíraných pouze při zavážení a vyvážení kontejnerů. Pomocí jeřábů uvnitř se kontejnery spouštěly na dno hlavní haly, kde byly vstupy do 4 skladovacích prostor. Vstup pro obsluhu skladu byl maskovaným ponorkovým vlezem na vrcholu maskovacího návozu, kde je dnes vysoký les.
Každý betonový skladový bunkr měl vlastní studnu s rozvodem vody, rezervní dieselelektrický agregát poháněný šestiválcovým motorem Škoda, systémy filtrace i úplného odsátí vzduchu, rozvod helia, stlačeného vzduchu a odvod odpadových produktů.
Útvary jaderných skladů podléhaly přímo Generálnímu štábu v Moskvě - 12. hlavní správě Ministerstva obrany SSSR, která rozhodovala o případném výdeji nukleární munice. Objekty byly naprosto mimo kompetenci velení ČSLA i CGV (Střední skupina sov. vojsk).
Míšovský areál má rozlohu 150 ha a uvnitř byl rozdělen na několik bezpečnostních zón s rozdílným režimem vstupu. Hned za bránou je "civilní" sektor, kde se nachází býv. nemocnice, obchod, psinec, strážnice, kulturní sál, vodárna, kotelna, hřiště, škola a školka a bytovky, v nichž bylo ubytováno cca 300 osob, z toho 70 vojáků SA.Nejstřeženější zóna s muničními sklady pro jaderné hlavice byla v zadní části. Byla obehnána dvěma ploty s nepřetržitou strážní službou se psy. Vstup byl pouze pro sloužící skladů. I v samotném skladu byl režim s různým povolením vstupu do prostor skladu.
Sovětská vojska opustila objekt v Míšově 4. července 1990.
"My odcházíme, ale věřte mi, že po nás tady budete vítat Američany!"(viz kauza Americký radar) - to byla poslední věta, kterou pronesl velitel sovětské posádky při opouštění míšovského areálu. Co se v areálu nacházelo, nebyl ochoten oznámit. To vyšlo najevo až později.
Prázdný areál byl využit až v roce 1993, po rozdělení ČSFR. Národní banka ČR zde měla uloženo několik tun starých mincí a bankovek.
V únoru 2006 sem byly přemístěny ostatky 3800 německých vojáků v kartónových truhličkách, pohřbených na našem území během druhé světové války. V roce 2010 byly přemístěny na Německý vojenský hřbitov Cheb.
V areálu pár let prováděli výcvik příslušníci jednotek URNA. Po URNĚ je vidět několik zničených objektů.
Objekt Javor 50 - Bílina je zničen a vykraden a na Javoru 52 - Bělá pod Bezdězem byly zavezeny vstupy z důvodu využívání areálu pro ubytování běženců.
Milan Červenka
A2013-10-14 10:29:23 TG0