Vojensko.cz

Ahoj Oldo, musím reagovat na svoje slova ohledně vojenského kufru. Docela si na to pamatuji přesně. Aspoň ve Volarech, kam jsem narukoval v říjnu 1979, to probíhalo následovně. Po příchodu do kasáren nás soustředili do kinosálu a pak po deseti odváděli do prostoru štábu, jehož rozsáhlé prostory se proměnily ve výrobnu na vojáky? Nejprve nás ještě v civilu odvedli do jídelny na párek 730. Pak následoval holič, kde jsme přišli o kadeře. Někdo to bral s humorem, jiný měl slzy na krajíčku. Další fáze byla očista ve sprchách a odevzdání civilních šatů, které byly nacpány do papírového pytle, a museli jsme na něj vlastní rukou napsat adresu domů. Pak jsme vyfasovali trenýrky a následovala lékařská prohlídka včetně všech tělních otvorů a nezbytná injekce. Jako v hypnóze jsme se přemístili k výstojákům, kde nám zkušené oči švadlenek vybrali příslušnou velikost uniformy, čepice a bot. Pak jsme vyfasovali ten zmiňovaný prázdný kufr, a s ním obcházeli další oddělení, kde jsme dostali a do něj skládali vše, co jsme fasovali. Podle figury příslušné doplňky od nátělníků, ponožek, utěrek, ručníků, teplákové soupravy, pantofle, rezervní košile, bundokošili, šálu, kanady, ešus, příbor, krém na boty, kartáče na oděv a obuv, mýdlo, barbus na holení, trimin v tubě na praní. Jistě toho bylo víc, ale nic podstatného si už nevybavuji. Zbytek jako uny, kongo, pracovní čepici, zimní doplňky, spacák a povlak na něj, atombordel, masku apod. jsme vyfasovali na výcvikové rotě a po výcviku jsme to museli zase odevzdat. Obsah kufru se mnou věrně putoval do všech koutů, kam jsem byl převelován. Na novém místě jsem to fasoval znovu. Vůbec nechápu, jak se mi to do kufru mohlo všechno vejít, ale vlezlo se to tam. Když vzpomínáte na kufr dřevěný, tak jeden takový mám po tátovi doma. Sloužil v Malackách 1951-53 a kufr měl. Dokonce si pamatuji z jeho vyprávění, že kufr si musel koupit sám ještě před nástupem na vojnu, tak jako všichni rekruti, na to byl nějaký předpis, protože mám fotku, když šli kluci