Vojensko.cz

Též zdravím. Na hlásce byly psány služby 24 hodin jmenovitě pozorovatel, telefonista a zvýšené. Pozorovatel a telefonista se po dvou hodinách střídali a zvýšené pozorování zaujímal zpravidla velitel hlásky při zjištění cíle nebo na rozkaz operačního důstojníka z Křížence. To znamenalo, že na věži byla dvojice pozorovatelů. Za špatného počasí v noci nebo jak kolega vymyslel obtížný hmyz se zaujímal na povolení okop. I když dnes už možná můžu prozradit, že okop byla ve skutečnosti dlouhá šňůra u polního telefonu a otevřené okno. Hlasy v telefonu se též měnily podle toho, kdo byl nejblíže, ale na věži vždy někdo byl. Sice ustrojen neustrojen a pantofle byly nejpoužívanější obuv alespoň co jsem tam byl. Přece jen bylo léto. Hlásky jely, jak se říká na moskevský čas +2 hodiny, který se kontroloval dvakrát denně v 7.00 a 19.00 přes operačního. Jelikož šňůra u telefonu byla dlouhá a né z každého úhlu bylo vidět na hodiny měly jsme ho i na svých hodinkách. Takže když jsem šel do Chebu pro proviant kam se chodilo dvakrát týdně na Skalku a někdo se zeptal kolik je hodin sice nevím, co si o mne myslel, ale pohled mluvil za vše. Co se týče proviantu pamětníci si určitě pamatují položku hotová jídla.
Celiny, Cikády součinnost s PS to je vše na dlouhé povídání. Kontroly hlásily kluci s PS v dostatečném předstihu a když bylo třeba zdržet dále o to se postaral náš čtyřnohý hláskař Lesánek. Uměl to perfektně, čím víc troubily tím šel před nimi pomaleji, takže nakonec raději vystoupili a došli pěšky. Zážitků je habaděj to je spíš na knížku.
Hned první nebo druhý den jsme šly na rotu PS se vykoupat a vzít tuším chleba z kuchyně. Já ucho z příjmače kolega z vedlejší hlásky prostě oba nový. Kluci nám ukázaly směr a mazaly jsme. Přišly jsme k signálce a kudy dál jelikož spolubojovník byl na vojně už rok uvěřil jsem mu, že je to proti zvěři, aby nešla do drátů. Takže jsme to rozhrnuly něco nahoru něco dolů, prolezly a jako by nic mašírovaly dál. Samozřejmě jsme dorazily v doprovodu PS