Vojensko.cz

Ahoj Vašku a všichni ostatní borci Havraňáci.Už se mi to po těch dlouhých létech vše motá, včetně jmen, pokud se nemýlím, nejzdil jsi autobusem RTO a pak jsme tahali Tatrama 148 RAMONY, nebo ZILAMA 131 vozili náklady o spolubojovníky ? Po těch dlouhých létech v sobě stále nosím nostalgický pocit spoluúčasti těch skvělích lidiček z řad záklaďáků jako Milana z výstrojního skladu, kolegu řidiče takového pořízka ze Slovenska, o půl roku staršího Mončeka tuším z Litoměřic i ostatních kluků různých nástupních ročníků, nebo i mnohých důstojníků z povolání jako operátorské profíky jakými byli třeba kap.Hrabal, nadpor.Kolísek a mnohé další, na druhou stranu je pro mne stále morálně těžké a zahanbující zveřejňovat se po tom mém průšvihovém exesu a předčasném ukončením mého působení na Havranu po udání mým chráněncem z mladšího ročníku.
Na Havranu jsem působil ve stejné služební pozici i ve stejném služebním ročníku jako ty s původním nástupen do VÚ 7495 Zbiroh. Po absolvování kurzu řidičů nás za odměnu šoupli na Hvran, tuším že nás tenkrát vezli gazem 5 vykulených zobáků, což pro nás bylo ze začátku velmi těžké fyzicky i dalším vzdělávání a různými službami, především o té první třeskuté zimě, ale časem jsme zažali vyzrávat jak víno a po roce jsme se cítili jak borci i světáci. Tenkrát nás hodně štvalo, když nás na popud ministerstva obrany a generálního štábu všechny stáhli z kopců, nás do Tachova, kluky z boků do Marjánek a do Klenčí. Tenkrát jsme to nechápali a cítili to jako křivdu i nedůvěru zároveň. Až po čase se provalilo, že to bylo tzv. politické rozhodnutí pro zmírnění potenciálního nebezpečí zběhnutí na Němec po útěku důstojníka operátora z Dyleně. Pak už to nebylo to ono hrdé plně Havranské ať jsme jako záklaďáci přišli kamkoliv.
Pokud by mé kontakty i má přítomnost nikoho neurážela, rád se s každým sejdu a zavzpomínám a budu za to vděčný,
přesto děkuji za jakoukoliv odpověď.
S přátelským pozdravem a páním všem všeho nejlepšího
Vláďa Šulc, Roudnice nad Labem