Vytěžoval mě můj "známý" z odposlechu.
Borek Volarik |
email |
1.5.2016 02:12 |
id 104279
Narukoval jsem v srpnu 66. Okamžitě odeslán do péešky v Litoměřicích. Výuka: Radio technika, parametry letadel NATO, angličtina. Po ukončení studia převelen do Klenčí - radiový průzkum z odposlechové stanice na Čerchově. Byv línýa maje k disposici VKV radiořijímače a několik magnetofonů B3, poslouchal jsem hudbu na Österrreich Drei. Specialisoval jsem se na snadné provozy na Siegenburg range...cvičná střelnice. Létali tam studenti z letecké školy NATO ve Fürstenfeldbrucku, letka tří studentů pod vedením instruktora na cvičné bombardování (letadla FIAT G 91). Pro nespolehlivost jsem byl později převelen zpátky na Zbiroh. Srandovní bylo, že jsme z kasáren chodili na pracoviště na zámku, kde jsme se přezouvali do sandálů kvůli podlahám. Ty podlahy byly chráněny památkáři. Takže jsme u radia seděli v maskáči a v sandálech. V roce 1980 jsem defektoval ve Španělsku ze zájezdu cestovná kanceláře Svazu Sportovců. Po přemístění do Italie jsem byl v Římě na americké ambasádě vytěžován bývalým pilotem, který v v roce 1967 a 68 létal na Siegenburg jako instruktor, vodil tam ty studenty a čekal na okruhu až odbombardují. Pak je seřadil jak kačena kachňata a letěli domů. Po cestě se stali jakože letkou Migů a byli napadeni stíhači v "nárazové zóně" v Německu. Dostali nové volací znaky a dělali cíle pr ty stíhače. Pak letěli domů na Fürstenfedbruck. S tím bývalým pilotem (v době mého odpelášení pracovníkem americké vojenské rozvědky) jsme se dohodli, že je statisticky nemožné abych ho někdy neposlouchal při tom radiovém průzkumu. Tak jsme se tomu oba zasmáli, podal mi ruku a přál mi štěstí v USA. Řekl mi: Vítej a gratuluji,lidi jako ty v Americe potřebujeme! Od roku 1980 jsem tedy v Americe, od roku 1986 americký občan. Svět je občas hrozně mrňavý. Mluvil jsem osobně s chlapem, kterého jsem odposlouchával a nikdy ho nepovažoval za nepřítele...