Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Rota na Dyleni
Byl jsem tam na jaře 1976 do 1978, na nové rotě, která byla sice za Liškárnou za dráty, ale před rotou u vechtra byla zase před dráty, protože tato nová rota se původně stavěla jako hotel pro papaláše a jejich rodiny z Ministerstva vnitra, ještě za Obziny, ale během výstavby mnoho lidí uteklo na západ, tak se vnitro bálo, že by z toho hotelu emigrovalo moc lidí, tak redši z toho udělali pohraniční rotu, tuším tak v r. 1971-72 Z vyprávění kpt. Prezcka, velitele roty, během výstavby hotelu sjelo asi 6 lidí s kopce Tatrou 138 přes HM6, kde prorazili bránu s dráty a utekli do Německa. Kdo to zná, z HM6 to bylo kousek za hranice. Rád na to vzpomínám, na kluky mazáky v čele s Holečkem, na Slováky Soblahovskýho s Drapkem , co mě a Pečenýho, Černýho, Matáska, Ječmínka a další systematicky ničili na rajonech, zvlášt na horní - dolní - trojkombinace. Nezapomenu , jak Soblahovskýmu jeblo a nechal mě na piketu na překrytí vydrbat střechu piketu mazlákem. Když tak další zážitky až příště, ozvěte se , čau Luboš Netík.Dal jsem tam fotky z naší doby tak se podívejte, snad mě je tam přidají, zatím tam nebyly.
Rota na Dyleni
Událost s Tatrou, která sjela do bývalé NSR se stala v letech 1966-68. Velitelem roty byl vynikající major Mulíček. Tatra vrata násilně neprorazila. Osoba, která řídila auto se do tohoto auta vloupala a použila propustku do hraničního pásma řidiče, který s touto Tatrou jezdil. Zdravím všechny Dyleńáky Petr 66-68.
Pozdrav.
Dobrý den,odpovídám na reakci starejch psů z Dyleně a Oldřichově.Jak je hezký když člověk po takových letech napíše tak hezká slova,SLOUŽIL JSEM A NELITUJU ŽE JSEM TAM SLOUŽIL.Jsem téhož názoru bylo tam nahoře dobře,sic někdy krutě,to ten kopec Dyleňskej uměl.Kdo tam sloužil a byl na překrytí za bouřky,tak bylo jasný nechodit k pojítku a samopal na bodák a od sebe.Teď nebudu kecat za bouřky se tam stálo v mracích,ani nebyl viděn voják který byl na dalším stanovisti překrytí.Teď odskočím ale chtěl bych podotknou že se nám to stalo na srazu 2014 s Coltem na Dyleni že jsme stáli v na ochozu u skály v mracích a když to přišlo,tedy bouřka Dyleňská,tak to byl ŕachot.Zpět k překrytí neznamenalo že skončila bouřka a šlo se na rotu,úsek roty se musel zprovoznit a náš i přes terén byl nejdelší a v tom kopci,to bylo běháníčko při zásahu.Jó když kolem mně prošel Dumbo spojař už to bylo veselejší,to už se blížil konec překrytí.A přes to dobrý i nešvary na tý vojně na ty časy vzpomínám s úctou,na ty naše velitele a supráky,mazáky,dost lidí jsi pamatuju a jsem ve spojení a když tam dorazím a stoupnu jsi před rotu tak mi tečou slzi a nic s tím neudělám.Je pravda že výhled z placu u roty už není,to vyrostlo,přece je to u mne 38 let kdy jsem šel do civilu.Ale rád se tam vracím dokud člověk bude moci a bude schopnej se tam dobelhat.Tímto zdravím všechny kamarády a lidičky co tam žijou,ve Vysoké,Paliči,v Dolním Žandově atd,přeji pevné zdraví a hezký den Hrom z Dyleně.
Děkuji všem za odezvu ,za Oldřichov a Dyleň
Jsou lidi že v životě nepůjdou proti tomu kde sloužily,já neznám člověka který by řekl že pro co sloužil že stálo za H.....Lidi proboha kam to všechno jde,kde je úcta k tomu kde jsem služil,dobrá ,tak byly tam tankáni,piloti ženisti,ti co chránily muničáky,pohoné hmoty,radisti,ale každej tu svou vojnu musel odsloužit,tak proč se opírají do kluků od PS,taky nastoupily a musely sloužit,každej říká vy jste zabijely a já se ptám koho,já jsem za celou vojnu ,nezabil a neznám z mého okolí že by někomu ublížil.Každej byl do toho hozenej a služ.Mrzí mi to protože každej sloužil tam kde byl a sám podle své vůle nemohl rozhodovat.Dějiny se opakujou jednou bijou ti a podruhý oni a záleží jaká v té době velí klientela ale lidi umírají ale i se rodí a věřím tomu že ty naše soudce budou jednou soudit vlastní vnoučeta,přej bude ti přáno dej bude ti dáno a na to ti naši moci páni zapoměly.Nevím co tady bude ale vím že s chutí ty hranice budou hlídat a nevím jak to udělají podle humanity asi nech se zastřelit a potom ať soud rozhodne,mějte se Hrom z Dyleně.PS:Čechy,Morava a Slovensko a co bylo víc.Proč bych je soudil když sloužily s náma.
sraz Oldřichováckých " mazáků"
Kamarádi, přátelééé....čekám tady na nějakou zprávičku ze srazu starých Oldřichovských psů jenž se měl konat v druhé polovině tohoto měsíce tzn.kolem 23. května. Jest-li se Vám ten sraz povedl tak jako nám 8-10.5 v D.Ž, jsem jen tomu moc rád. Myslím, že všichni účastníci našeho setkání odjížděli domů víc než spokojeni. Tudíž předpokládám, že to samé bylo i u starých Oldřichovských psů...... a je či bude zas nač vzpomínat. A ten kdo nebyl či nepřijel může jen závidět. Souhlas ?....Martin-Colt
12. Pohraniční brigáda
Další fotografie nahttps://
www.facebook.com/med…
Re: 12. Pohraniční brigáda
Zdravím pamětníky z let 1961 až.??? Kačena nad rotou Dyleň - špačkárna pro "vechtra" u roty. Stávala v levém horním rohu areálu roty směrem k EZOH. 1965. Již někdy jsem psal že za mojí služby na 13rps Dyleň v .r 1982 se tato kačena čili špak jmenovala Matyáš nevím proč a z jakého důvodu ? . Foto torza této kačeny už zde jsou také zveřejněna . Spojař 1982 Libor . Jinak opravdu super foto
Re: Re: 12. Pohraniční brigáda
Ne, ne Libore, hluboce se mýlíš. Jde o dvě různé nadzemní pozorovatelny. Špačkárna pro vechtra byla ještě přímo v areálu staré roty. První pozorovatelna od roty na EZOHu byla na lomu na "8" vratech (dnes za vodárnou) a směrem k Mohelnu byl potom teprve Matyáš (viz. foto Dyleň 1964 - 65). A směrem dole kopcom k HM 6 a rotě Oldřicov byla pozorovatelna Karel.
Zdraví Pavel M.
Re: Re: 12. Pohraniční brigáda
P.oslední S.ysel |
4.12.2012 22:58 |
id 53091 |
nahlásit
Ještě pro dokreslení. Matyáš byla pozorovatelna dvouetážová a u roty tříetážová.
P.M.
Matyáš alias Karel
Ahojky .Zase máš pravdu ty kroniko Dyleně . Já jsem zaměnil kačeny z let Oldřichova 1952 foto 27 a Dyleně foto 5 1964. Oba dva špaky či kačeny jsou si hodně podobné. Libor .PS tedky to už snad bude lepší a budu mít více času a klidu bez nervů na přp.komentáře
12. Pohraniční brigáda
Další fotografie nahttps://
www.facebook.com/med…
trochu opravuji
Sloužil jsem v letech 1962-64 u VÚ 7495 ,byl to útvar armáďáku.To koupaliště byla požární nádrž už v té době.Voda byla v létě teplá jako kafe.A tak nevím,jestli ministr Barák to nechal z rekonstruvovat pro návštevu lampasáků.
Návštěva
V květnu 2012 jsem navštívil Dyleň i rotu.Dyleň v pořádku,rota jako všechny bývalé objekty v zoufalém stavu. Jirka Kábrt
www.youtube.com/watc…
Poděkování
Tomáš D. |
14.6.2012 23:21 |
id 46810 |
nahlásit
Ahoj Stando, kamaráde. Děkuji Ti moc za zveřejnění nadherných fotografii. Jsi borec!! Moc si Tě vážím!!! Tomáš D.
Re: Poděkování
Vašek |
15.6.2012 08:14 |
id 46814 |
nahlásit
K poděkování pro pana Kvasničku se připojuji. Super fotky Oldřichova.
Vašek Hampl
Dyleň a Oldřichov
Mirek |
14.6.2012 17:12 |
id 46787 |
nahlásit
Dotaz pro pamětníky:Jak se vytápěly prostřední místnosti,když nemají komíny?
Díky
Re: Dyleň a Oldřichov - pro Mirka
Jan |
14.6.2012 21:20 |
id 46800 |
nahlásit
Jedná se o standartní ubytovací objekt armády a PS ze začátku 50.let, typ UBA. Baráky byly typizované a PS je po svém vzniku budovala všude tam, kde nebylo možné využít pro ubytování pohraničníků původní , dříve postavené objekty, např. bývalé celnice, úřadovny Finační stráže, hájovny a pod. Vnitřní uspořádání byla takové, že prostředkem vedla po celé délce chodba, přičemž na každé straně, asi uprostřed, byly dvě velké místnosti (zpravidla ložnice asi pro 20-30 vojáků), kde byly jedny velká kamna na uhlí. Na snímku č. 3 to jsou ta 4 okna uprostřed baráku a naleží k ní ten komín hned napravo. Na začátku a na konci pak byly ještě místnosti menší. Podle uspořádání komínů a oken to skutečně vypadá tak, že těch místností je tam víc a že ty prostřední nejsou vytápěné. Tak tomu ale nebylo.
Z konstrukčního hlediska se jednalo o jednoduché dřevěné stavby, celé to bylo zvenku i zevnitř pobité "rabickou" , nahozené maltou a obílené vápnem. V každé místnosti byla kamna na uhlí a v zimě bylo povinností dozorčího, zejména jeho dvou pomocníků, celou noc běhat pro uhlí a "ládovat" do kamen. Pokud se topit přestalo, tak tam byla asi během 3 hodin dost zima, nicméně během dne si vojáci museli topit sami a byl to úkol hlavně "bažantů" Vyjma chodby, kde byla dlažba, byla všude podlaha z prken, která se musela natírat takovou "srágorou" červenohnědé barvy (říkalo se tomu hydrovosk) a pak se to pracně leštilo, takovou těžkou leštičkou, které jsme říkali "komabjn". To byl také hlavní úkol nováčků. Hlavním úkolem mazáků v tomto případě bylo (pokud nebyly v lese ve službě), ležet na postelích a nepřekážet nováčkům v této bohulibé činnosti.
Na každé rotě byly zpravidla dva UBA baráky, kdy v jednom byla ubytovna mužstva a ve druhém kuchyně, jídelna, PVS kanceláře a nějaké sklady. Tyhle objekty někde přežívaly až do 80.let.
Re: Re: Dyleň a Oldřichov - pro Mirka
Mirek |
15.6.2012 12:21 |
id 46821 |
nahlásit
Děkuji pane Jane za odpověď a zároveň jsem si vzpomněl na výstavbu UBA baráků na hra
nicích,kterou popisuje Z.Šaroch ve své knize Výstřely z hranice,v kapitole "Hrdinství bez výstřelu".
Píše tam o těžkých podmínkách pro výstabu baráků z dílů,které se dopravovaly, v zimních podmínkách, ze sušického nádraží i více jak 30 kilometrů.
Dále se píše,že velitel Jirák vyjel sám po trase,aby se přesvědčil,zda přepraváci mají pravdu.ohledně váznoucího přísunu materiáluA srdce se zastavovalo nad tím,co viděl.Za osadou,podél cesty od Grassewaldu až skoro k nádraží nacházel v příkopu stěny,krovy,prkna,na které netrpělivě čekal.Materiál byl přimrzlý pod sněhem.Vojáci prostě náklad při první překážce vyklopili a víc se o něj nestarali.
"Vy sabotéři,postřílet vás je málo,"řval Jirák na zkřehlé vojáky jako smyslů zbavený.
Stavěcí parta musela napité díly nosit v rukou dobrý kilometr na staveniště,brodíc se po pás ve sněhu,neboť v jednom kuse sněžilo a sněžilo.
Nu a tak se tedy i v tomhle pekle zrodila Pohraniční stráž.Velitel 31.prosince 1950 ohlásil,že pohraničníci zaujali novou sestavu a jsou připraveni střežit státní hranici s Bavorskem a mnozí se právě v té chvíli rozhodli,že zůstanou Šumavě a státní hranici věrni.
Re: Re: Re: Dyleň a Oldřichov - pro Mirka
Jan |
15.6.2012 20:31 |
id 46828 |
nahlásit
Ano, tak nějak to asi také bylo. Dneska se nad tím může někdo pousmát , nebo mít problém tyhle věci pochopit. Myslím ale, že je třeba se na to dívat v kontextu oné doby. Já jsem sice sloužil u PS "až" v letech 1967-69, nicméně v těch barákách jsem prožil celé dva roky, vůbec toho nelituji a rád na to vzpomínám.
Zdravím .
Re: Re: Re: Re: Dyleň a Oldřichov - pro Mirka
Petr |
19.8.2015 16:30 |
id 93904 |
nahlásit
Plně s tebou souhlasim. Slouzil jsem na Dyleni-Oldřichově v letech 1966-68 a nelituji toho že jsem vojnu mohl odsloužit pravě tam.Jak nám záviděli kluci co byli na nových rotách kde měli parkety a pod.Zdravim všechny Dylenské vlky. Petr
Re: Re: Dyleň a Oldřichov - pro Mirka
Zdravím všechny, přesně tak to bylo a fungovalo i na Starym Pochru v roce 78-80, 2. rotě Domažl. brigády. Rád na ty necelé 2 roky života vzpomínam a nejsem sám. Bylo to sice někdy krušné, hlavně v zimě, ale neměnil bych za novou rotu ani náhodou. Myslím,že nás ty horší podmínky docela stmelili a byli jsme dobrá parta. Neschází to dnešním mladým, na co budou oni vzpomínat po šedesátce? Asi by se mi vysmáli.