Černý vlk se mi stal osudným...
Přátelé,
v zimě 1970 - 1971 se prováděl konkurz psů na obsazení hlavní psí role ve filmu Černý vlk. Byl jsem v tu dobu psovodem na chovné stanici na Novém Žďáru u Aše a měl jsem právě ve výcviku 6 černoušků (vrh černých štěňat - 3 fenky a 3 pejsci), které jsem cvičil po narození a připravoval je pro službu na prvním sledu. Nejmohutnější a po všech stránkách nejlepší byl BRONY, který byl při konkurzu vybrán pro natáčení.
Tak jsme se společně já, Brony, 6 štěňat s fenkou (Líza ve filmu) z naší chovné st. ocitli na jaře 1971 na Knížecích Pláních, kde nás vysadil kolega Petr Wallenfels a řidič GAZu po mnoha hodinové úmorné cestě z chebské brigády a vraceli se zpět. Zde pro mne a pro moje psy, které jsem měl na starost, začal jiný, tak trochu polovojenský život. Prostě jsme se začali pod odborným vedením pplk. PS Karla Hartla připravovat na natáčení filmu. Brony se zde seznámil se svým starším bratrem Iso a s jejich tátou Cigo. Ti sem přijeli z jiných brigád, aby se navzájem doplňovali při natáčení různých scén. Iso (asi 4 letý) byl pořádný "DRTIČ", Cigo byl o něco klidnější, ale nejvhodnější pro natáčení většiny scén byl mladý BRONY (1,5 roku), který měl výbornou poslušnost a nebyl až tak agresivní k okolí. Bylo jistě i více důvodů, proč byl vybrán Brony pro natáčení většiny filmových scén s herci.
Největší úkol byl, abych Bronyho připravil k natáčení a aby si zvykl hlavně na Františka Peterku (říkal jsem mu Ferko), s kterým natáčel nejvíce scén. Paradoxem bylo to, že ve filmu sice byli ti největší nepřátelé, ale ve skutečnosti to po pár týdnech společného soužití Františka, Bronyho a mne byli nejlepší přátelé. Proto se pak mohli začít natáčet ty nejdramatičtější scény, aniž by Brony - Černý vlk Ferku sežral. Byli to, prostě, kamarádi a drama byla vlastně jejich hra mezi nimi za mé asistence. Dílo se nakonec podařilo a bylo by to na dlouhé vyprávění. Rád, velmi rád na tyto okamžiky vzpomínám, protože jsem při natáčení byl svobodníkem.
cernyvlk-brony.webnode